Nejvíce biopotravin je v malých obchodech (01/2008)

http://www.novinky.cz/clanek/129952-nejvice-biopotravin-je-v-malych-obchodech.html

http://www.novinky.cz/vanoce07/vonave-a-zdrave-peceni-s-detmi_126355_9ei0a.html

stáhnout: BIOBOOMICEK.doc (49.50 Kb)

Konec tašek v hypermarektech? Ročně stojí miliony (08/2007)

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=485411   

Tuzemské biohovězí dobylo první velkou síť prodejen (07/2007)

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=474597

Kuře chované  s citem?(- v ČR v nedohlednu)
http://www.biopotraviny.info/kureci.html

Češi vloni utratili za biopotraviny 760 milionů Kč (04/2007)

http://www.mobchod.cz/index.php?itemid=3890&catid=10

    ______________________________________________

Přechod na biomateriály

Používání biologických plastických hmot zaznamenává v současné době výrazný rozvoj. Lze je totiž na rozdíl od těch konvenčních odstranit bez následků pro životní prostředí.

Stoupá poptávka po biodegradovatelných odnosných taškách, fóliích na čerstvé  potraviny, zejména  na ekologicky pěstovanou zeleninu a ovoce. Od roku 2005 jsou na trhu biodegradovatelné láhve s nápoji s nízkým obsahem oxidu uhličitého a krátkou dobou minimální trvanlivosti.

Podle prognóz Svazu Bioplastics se do roku 2010 zvýší světové výrobní kapacity bioplastů ze současných 360 tis. tun na téměř 900 tis. tun. Na základě již komercializovaných výrobků odhaduje svaz jejich uživatelský potenciál na 5-10% dnešní spotřeby plastických hmot. V oboru obalů je ve stadiu vývoje mnoho nových produktů, např. vrstvené fólie.

Dynamiku rozvoje trhu ovlivňují nejrůznější faktory, např. poptávka spotřebitelů, konkurenceschopnost výrobců, ale i ceny surovin, investiční jistota a rámcové právní podmínky.

V obchodech Nizozemska a Velké Británie výrazně stoupá poptávka po biodegradovatelných plastických hmotách. Prodejce potravin společnost Sainsbury´s plánuje do budoucna balení 500 druhů výrobků do těchto materiálů. Sortiment chtějí rozšířit i další britští obchodníci. V Německu se zavádějí bioobaly Birkel, které testují obchodní řetězce Edeka, Rewe a Aldi. Vzhledem k cenovému tlaku však poptávka v německém obchodě pokulhává.

Podle názoru Thomase Reinera předsedy  Německého institutu pro obaly, musejí být nejdříve odstraněny „bariéry“ spočívající zejména ve vysokých nákladech na vývoj a v chybějících nákladových výhodách vznikajících až při masové produkci. Povinností politiků podle jeho názoru je vytváření stimulů. Jako příklad uvádí svaz francouzskou iniciativu zakázat od roku 2010 obaly, které by nebylo možno odstraňovat biologickou cestou.

V této souvislosti Harald Käb, předseda představenstva European Bioplastics, pozitivně hodnotí německou vyhlášku o obalech, v níž se do roku 2012 odkládá povinnost vracet nápojové obaly z biologicky odbouratelných plastických hmot. „Doufáme, že odklad bude platit i déle“. Je to nutné již z důvodu investiční jistoty podniků. V současné době se v německém parlamentu diskutuje společný návrh strany Zelených a Bündis 9D o podpoře výroby těchto plastů.

Podle odborníků lze při používání biodegradovatelných plastických hmot v budoucnu předpokládat v ovzduší redukci oxidu uhličitého minimálně o 20%. Současně by mohla být při výrobě obalů snížena závislost na fosilních surovinách o 30%.

Pramen: Lebeosmittel Zeitung

     ___________________________________________________________________

Cukrovka: na vině je jídlo

Epidemie, jejíž příčinou je lenost a přejídání. Tak lékaři hovoří o cukrovce, nemoci, která postihuje celé tělo, zejména srdce. Ve světě ji rekordně přibývá.

Každý třináctý člověk v ČR má cukrovku. Za posledních třicet let se počet nemocných více než ztrojnásobil. Lékaři hovoří o epidemii. Dnes je to již více než 750 tisíc a počet stále roste. Nemoci dříve považovanou za stařeckou navíc dnes často onemocní i lidé třiceti- nebo čtyřicetiletí.

Nárůst se týká zejména takzvané cukrovky druhého typu. To je ta, jejíž příčinou je špatná životospráva. První typ je sice závažnější a postihuje i úplně mladé lidi, ale tvoří jen desetinu nemocných cukrovkou.

Kromě genetické výbavy získané po předcích za to může především nezdravý životní styl. A ten má mnoho obyvatel Česka, proto se o nemoci hovoří jako o epidemii. Nejenže se rychle šíří, ale postihuje velkou část populace.

Máte málo pohybu, kouříte, stravujete se v jídelnách rychlého občerstvení? Tloustnete a žijete v neustálém stresu? Pokud to nezměníte, tak zřejmě zemřete předčasně.

Cukrovka druhého typu trápí celý svět. Podle Světové zdravotnické organizace WHO je příčinou pěti procent úmrtí, ročně zabije přes tři miliony lidí. V roce 1996 bylo celosvětově registrováno 132 milionů nemocných diabetem, očekává se, že v roce 2010 se jejich řady rozšíří na 240 milionů. Pokud onemocníte cukrovkou druhého typu, můžete zpytovat svědomí. Ohrožuje totiž především lidi s nadváhou, kteří se přejídají, nehýbou a jedí nezdravě. Podobně jako ty, kteří žijí ve stresu, kouří a neumějí odpočívat. Cukrovka není jen zvýšená hladina cukru v těle, doprovází ji řada dalších zdravotních komplikací, jako je vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu v krvi či obezita. Tedy jevy, které lékaři souhrnně nazývají metabolický syndrom.

Ne všichni si nemoc zavinili sami. Někteří předpoklady pro ni „zdědili“ v genech po předcích. Ovlivnit životosprávou nelze ani cukrovku prvního typu, někdy označovanou jako dětská, kdy slinivka zcela přestává produkovat inzulin. Tou trpí asi deset procent diabetiků.

O tom, že máte cukrovku, nemusíte dlouho nic tušit, zejména u druhého typu. V těle se už u zabydlela, ale projevuje se nenápadně. Její následky však mohou být dramatické. I ty nejvážnější: amputace končetiny či smrt v důsledku selhání srdce.

Co by vás mělo varovat? Jíte stejně jako dřív, nebo dokonce víc, přesto hubnete. Častěji močíte a máte žízeň. Jste unavení. To však může být „pět minut po dvanácté“, to znamená, že vaše tělo již s nerovnováho cukru bojuje a strádá. Z ordinace internisty – diabetologa – si pak můžete odnést nejen poučení, jak změnit jídelníček a zdravěji žít, ale i léky, nebo dokonce inzulinový preparát, který je třeba aplikovat pravidelně injekčně do kůže. Pokročilejší a vážnější formy cukrovky totiž nelze zvládnout pouze úpravou  životosprávy.

Nejlepší prevencí jsou kromě správné životosprávy zejména pravidelné prohlídky u praktického lékaře. Máte na ně nárok nejméně jednou za dva roky. Pokud patříte do rizikové skupiny lidí, kteří sklon k nemoci zdědili po předcích, může lékař provést kontrolu včetně měření cholesterolu v krvi častěji.

    __________________________________________________________________

Promarněný ráj ekofarem

České Budějovice - Česká republika patří k absolutní evropské špičce z hlediska výměru zemědělské plochy, určené k takzvanému ekologickému hospodaření. Vyplývá to z nejnovější zprávy Evropského statistického úřadu Eurostat. V Česku zemědělci v současnosti ekologicky hospodaří na 7,4 procent celkové zemědělské půdy, což ho řadí na třetí místo EU.

Největší podíl takzvaných bioploch na celkové zemědělské půdě eviduje Rakousko (11%), následováno Itálií (8,4%). V průměru se v celé Evropské unii využívá zemědělská plocha k ekologickému hospodaření z 3,9 procent.

            Pořadí podle podílů ekoplochy na celkové zemědělské půdě státu:

Rakousko    11%

Itálie           8,4%

Česko, Řecko     7,2%

Průměr EU        3,9%

 „Ekologických farem přitom v Česku přibývá. V roce 2005 jich bylo 849, dnes jejich počet stoupl na téměř patnáct set“, řekla LN mluvčí ministerstva zemědělství Táňa Králová. Vysoký podíl ekologicky obhospodařované půdy v Česku ve srovnání s evropským průměrem ale podle ní automaticky neznamená, že je ČR také evropským „tygrem“ v produkci biopotravin.

Ze 315 tisíc „ekologických“ hektarů totiž připadá přes 80 procent na zatravněné plochy, většinou určené k pasení dobytka. Chovatel musí v tomto případě dodržovat řadu podmínek, od maximálního počtu kusů na hektar až k zákazu chemizace nebo přikrmování umělou výživou. Problém je v tom, že dobytek slouží k produkci masa, nikoliv k výrobě mléčných biovýrobků. „V Česku ještě nefunguje systém zpracování a prodeje ekologicky vypěstovaných potravin, maso z ekologických chovů často končí v obchodech jako běžný masný výrobek, případně ho zemědělci vyvážejí“ upozornila Králová. Ekologických jatek, kde zvířata nejsou stresována, je totiž v Česku málo. A pokud nejsou poražena právě na nich, nemůže pak být o „ekologickém“ masu ani řeči.

Ministerští úředníci by však místo mnoha zelených pastvin přivítali mnohem větší podíl orné půdy, určené třeba k ekologické výrobě zeleniny. Orná půda sice v posledních dvou letech přibývá, stále se ale jedná jen o zlomek výměry pastvin. Během letošního roku se výměra orné půdy rozrostla o více než 7000 hektarů. Tento nárůst je plně v souladu s naším cílem podporovat produkci biopotravin“, tvrdí ministr Petr Gandalovič.

Letos vzrostly nejen dotace vyměřené podle obhospodařované plochy, ale ekologičtí zemědělci a výrobci biopotravin mají být výrazně zvýhodněni také třeba při nákupu strojů. Sedláci ale namítají, že dotace je prakticky pokaždé vázána na to, že značnou částí sumy musí přispět sám zemědělec.

„Někdy to bývá až 80% z celkové částky. A na to z výnosů neušetřím“ říká František Špatný ze Strakonicka. Nejen on navíc namítá, že dotace navzdory oficiálním vyjádřením ministerstva stále směřují především jen k těm zemědělcům, která sice „udržují krajinu“ pravidelným sečením pastvin, ale biopotraviny vlastně neprodukují.

Podíl států na ekoploše EU

            Itálie     17%

            SRN, Španělsko   13%

            Česko   4,6%                        

            Irsko     0,8%               

            Polsko   0,6%

            Češi patří v tomto směru k evropské špičce, absolutně navíc vede v pořadí nových členských států EU. Celková rozloha ekologických ploch v EU je 6,1 milionů hektarů.

Podle čísel udávajících výměr plochy určené k ekologickému hospodaření tedy Česko patří k evropské špičce, o praxi však statistiky nemusí zas až tolik vypovídat. A perlička na závěr: Česko se společně se Slovenskem odlišuje od evropského průměru nejen rozlohou „ekologické půdy“, ale také rozlohou jednotlivých ekologických farem. Například v Rakousku obhospodařuje jedna biofarma v průměru 17,7 hektaru. V Česku je to 305 hektarů. 

„Na skutečné ekologické zemědělce peníze nezbývají“ říká sedlák František Špatný z Bílka na Strakonicku. Vyrábí především vyhlášené kozí sýry, mléko a tvaroh. Má 30 hektarů pozemků a 80 koz.

LN: Ministr zemědělství Petr Gandalovič volá po tom, aby se v Česku vyrábělo více biovýrobků. Jak by mohl pomoci jeho úřad?

            Především by se musel změnit systém přidělování dotací. V Česku se podpora takzvaného ekozemědělství týká především lidí, kteří se někde pronajmou stovky hektarů luk, vyženou na ně krávy a berou dotace za to, že tu louku třeba třikrát za rok zmulčují nebo vyrábějí takzvané bioseno. Jinak nic. Za to berou stamiliony na dotacích na údržbu krajiny. Když budete skutečně něco ekologicky vyrábět, třeba sýr nebo tvaroh, dostanete jen zlomek částky, kterou dostávají tito pasečkáři.

LN: Stát i EU by tedy měly více podporovat producenty biopotravin než takzvané údržbáře krajiny?

            Určitě. Problém je ale v tom, že ani unie nechce příliš podporovat samotnou potravinářskou výrobu kvůli hrozbě její nadprodukce. Pak to ale znamená, že se v ekozemědělství živí takzvaní sedláci z Václaváku, kteří možná krávu ani neviděli, ale vydělávají na tom, že se někde pasou krávy na jejich pozemcích. Vůbec nic přitom nevytvářejí. My sice také dostáváme dotace na hektar louky nebo na jednu kozu, když to ale spočítáte, je to na přežití, ale určitě ne na investice.

LN: Dokázal byste se uživit zcela bez dotací?

            Když jsem začínal, nedostávali jsme od státu ani EU ani korunu a taky to šlo, i když s odřenýma ušima a dluhy. A biosedláků bylo jen pár. Jakmile se začaly přidělovat dotace, najednou počet ekologických zemědělců prudce stoupl. Jen malá část z nich ale vyrábí potraviny, zbytek pase krávy. Nejlepší by bylo hospodařit úplně bez dotací.

Datum: 15. června 2007

Zdroj: Lidové noviny

       ___________________________________________________________________

Biopotraviny mají v Čechách zelenou

Zdroj: www.novinky.cz/zena/styl

    ____________________________________________________________________

10. Je protijedem proti mléčnému hlenu

Vnější užívání:
1. Má protizánětlivé účinky, proto vhodná na citlivou dermatózní pleť
2. Vhodná na každodenní mytí při akné i nespecifických dermatózách
3. Napíná pokožku, prokrvuje a vyhlazuje
4. Reguluje PH, je proto vhodná do koupelí
5. Při ekzémech i lupence doporučujeme pití i koupele